Co má být bezvadné

Také si jako každoročně přejete prožít bezvadné svátky? Vždycky si to lidé přáli, nanejvýš někdo ze starších si postěžuje, že třeba za války nebylo tolik materiálních požitků jako dnes. Ale vesměs vždy platila rovnice: Vánoce = láska = radost = pohoda. Jenže někdo může mít i jiné vzpomínky.

Třeba Maruška, jedináček ctižádostivých rodičů, a hlavně ctižádostivé mámy. Mámy, která tvrdí, že všechno bezvadně stihne, že je dokonalost sama, v práci i v domácnosti. A tahle Maruška na Štědrý den, kdy v kuchyni je nejvíc ruchu, najednou upře oči na obraz nad pohovkou. Zdá se jí, že na skle je nějaká čára. A jen tak, aby něco řekla, poví o té čáře tátovi. Ten, netuše nic zlého, si řekne, že tam zůstala při úklidu asi šmouha, vyskočí na pohovku a začne pomyslnou čáru utírat. Tu se ve dveřích objeví máma. Uštvaná, protože všechno musí být bezvadné, a najednou si někdo dovoluje na jejím perfektním díle něco opravovat! Zděšený manžel couvá se slovy: „Když ona Maruška říkala…“

A teď se nervozita předešlých dnů i týdnů vybíjí na malé školačce. Na nevděčnici, která schválně upozorňuje tátu na chyby, která má radost, když zkazí Štědrý den! V kuchyni se začíná cosi pálit. I to zavinila Maruška! Všechno zavinila! A žádné dárky nebudou, žádný Ježíšek; dostane k večeři chleba a čaj, když je taková! Táta se pokouší vmísit do děje, ale po několika slovech se raději stahuje do pozadí. Zná svou nejdražší.

Maruška, která srdceryvně pláče, má v sobě také kus máminy povahy. Zmizí ve svém pokojíku a za chvíli v slzách hodí na stůl drobné balíčky – dárky připravené pro rodiče. Říká: „Vy mi nedáte nic? Tak abyste věděli, já vám dárky dám, teď hned si je vezměte!“ Rozlícená matka smete dárky se stolu, protože o její hlouposti nestojí; ta malá připravila tu scénu schválně, aby zkazila Vánoce. Muž odchází, bouchne dveřmi a máma začne hystericky vykřikovat, že šel jistě na pivo. Na Štědrý den! A tohle také zavinila ta protivná holka, která se pořád plete do něčeho, po čem jí vůbec nic není.

Ponechám na vaši fantazii dokončení příběhu: zda stromeček a dárky byly, nebo ne, jak se celá věc vyřešila a co bylo dál. Možná Vám to něco připomnělo …

Maminka malé Marušky nebyla zlá. Jen příliš ctižádostivá. Když nemohla mít všechno perfektní, neměla raději nic. Zapomněla, že perfektní musí být o každých svátcích především láska!

Ukázka je z knihy Ranní zamyšlení, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.