Kdo čte, rozuměj (Mk 13,14)
Pozorné čtení je ale pro dnešního člověka obzvláště těžké, protože moderní svět s jeho četnými požadavky v zaměstnání a s rozmanitou nabídkou využití volného času nás natolik fascinuje a naplňuje, že sotva najdeme volný čas pro četbu bible, a protože se více než kdy předtím požaduje na čtenáři bible askeze, jaká se vyžaduje od vědce, chce-li se vypořádat s problémy vědního oboru, jemuž se věnuje. Kdo chce čtenému porozumět, musí se soustředit na text, být cele u něho a po dobu četby odvrátit myšlenky od všeho ostatního. Musí se navenek i vnitřně ztišit a koncentrovat. Kdo se k tomu odhodlá a kdo se v tom cvičí - hned se mu to nepodaří - bude za to bohatě odměněn. V mnoha případech to vyžaduje změnit způsob života: namísto života, zaměřeného jen na vnější činnost, musí nastoupit postoj soustředění a zinternění života. Aby mohl člověk číst bibli s užitkem, musí si pro čtení rezervovat určitý čas v denním a týdenním plánu - a to by neměla být nejnevhodnější hodina, nýbrž naopak taková, kdy je člověk odpočatý a schopný přijímat. K tomu se především hodí sobotní večer a neděle. Kdo vlastní kapesní vydání bible a nosí je s sebou, může k četbě využít každou volnou chvíli: čekání na dopravní prostředek, jízdu vlakem, oddychový čas (např. ve volné přírodě). Velkou pomocí je, když si proto zvolíme - kromě pevně stanovené doby - k četbě bible i určité místo. V některých kostelích jsou k dispozici bible, které zvou k četbě.
"Poslyš tedy, můj příteli a bratře, a věnuj trochu pozornosti mé radě ohledně cesty, po níž můžeš dospět k poznání Písma. Všecko, o čem čteme v posvátných knihách, září a svítí již v kůži, ale mnohem sladší je morek. Kdo chce jíst jádro, musí rozlousknout ořech." (Sv. Jeroným (+420): Dopis 58 (Pavlínovi) 9)