Kdybychom věděli, jak moc nás Bůh miluje...

Ježíš v Kázání na hoře mluvil o ptácích, kteří nesejí ani nesklízí, a přesto mají co jíst, a o polních liliích, které se nelopotí a nepředou, a přitom jsou oblečeny krásněji než králové. Osobně mi z toho dlouho zaznívala hlavně ta slova ‘nedělejte si starosti’, a cítil jsem se provinile, protože nedělat si starosti mi moc nejde. Jistě – když se Bůh umí postarat o ptáky a o květiny, dokáže se postarat i o nás. Já vím… Jednou mi ale došlo, že jsem něco přehlédl: Copak nejste o mnoho cennější než oni? (Mt 6,26) Cože? Když si představím nádheru rostlinné i živočišné říše – mechové polštáře v lese, barvy podzimního listí, krásu a vůni růže, vznešený majestát lva, hravost delfína, dojemnou nemotornost štěněte… My – já, o mnoho cennější?

Ano, dokonce již ve Starém zákoně na různých místech probleskuje, co k nám Otec cítí. Takto to zachytil prorok Sofoniáš: Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá (Sof 3,17). Raduje se z nás a miluje nás tak, že ‘láskou umlká’? To bude asi nějaký omyl, když se na sebe podívám, jak by to mohlo platit o mně?

Výrok ‘láskou umlká’ lze v hebrejštině číst jako ‘odpočívá ve své lásce’. Jakoby tím Bůh říkal: „Ty jsi můj milovaný syn, má milovaná dcera – moje láska. Nepotřebuji hledat nikde jinde, mám tebe, působíš mi velkou radost!“ Měl jsem tu výsadu být s Dášou u porodu všech našich čtyř dětí. Ten pocit, když už je miminko venku, poprvé se nadechne a začne křičet, se nedá popsat. A co teprve, když vám je, už umyté a zabalené, dají na chvíli pochovat… Pláčete radostí, jste hrdí, šťastní, láskou nemůžete ani promluvit.

Takže ano, ‘netrapte se žádnou starostí’! Jak říká apoštol Petr: ‘Na něj hoďte všechnu svou starost,’ vždyť jemu na vás záleží (1 Petr 5,7). Podle jiného překladu – Všechny své obavy a starosti přenechte jemu, vždyť jste středem jeho zájmu (překlad Slovo na cestu).

Ukázka je z knížky O Boží otcovské lásce, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Autorem je Karel Řežábek, pastor Křesťanského společenství Plzeň.