Křest Duchem svatým

Na konferenci pořádané v srpnu 1967 v Maryville College v Tenessee se radikálně změnil můj život, když jsem požádal o modlitbu za přijetí křtu Duchem svatým. Když se za mě skupina modlila poprvé, abych přijal Ducha svatého, nestalo se nic. Příští odpoledne se ale několik přátel modlilo, aby se ve mně uvolnily dary Ducha svatého (kterého jsem již přijal ve křtu, biřmování a kněžském svěcení). Byl jsem zaplaven radostí a začal jsem se smát.
Můj život už nikdy nebyl stejný. Od té doby jsem se modlil za stovky lidí, jejichž životy se také proměnily, když žádali o plnost Ducha svatého. Jedním z účelů tohoto vylití Ducha je zmocnění ke službě, jak Ježíš slíbil svým učedníkům po svém vzkříšení:

Hle – já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti (Lk 24,49).

Jak víme, toto zaslíbení (slovo zaslíbení obvykle u Lukáše odkazuje k Duchu svatému) bylo naplněno o Letnicích. I předtím byli učedníci věřícími křesťany a do jisté míry i přijali Ducha svatého. Ale něco jim dosud chybělo: skrývali se, modlili se a čekali na Ducha svatého, kterého jim Ježíš slíbil. Avšak poté, co na ně Duch sestoupil jako burácející vichr, vyběhli ven ze dveří a šli kázat.

V roce 1967 jsem žádal o křest Duchem proto, že jsem poznal několik skvělých křesťanů, kteří měli dar uzdravovat nemocné a byli plni touhy sdílet život v Kristu. S takovou touhou evangelizovat (i když jsem v ni věřil) jsem se u většiny z křesťanů, které jsem znal, nesetkal, a to včetně mnoha duchovních a kněží. Naše víra byla soukromá záležitost, až na formální příležitosti, kdy se od nás očekávalo, že promluvíme o náboženství nebo že se pomodlíme slovy naučených modliteb.

Stejně tak i o uzdravování jsem se dočetl v životopisech dávných světců, ale na vlastní oči jsem je neviděl. Když jsem se tak setkal s křesťany, kteří se běžně modlili za nemocné a vyháněli zlé duchy, vzbudilo to, mírně řečeno, mou zvědavost. Na otázku, jak k tomu přišli, odpověděli, že to začalo jejich křtem v Duchu.
Dokonce i Ježíš potřeboval být ve své lidské přirozenosti zmocněn Duchem, než začal své veřejné působení, kázání, uzdravování a vyhánění zlých duchů. Když ho Jan Křtitel v Jordánu pokřtil, sestoupil na něj Duch svatý.

Víme, že v Ježíšově lidství byl Duch přítomen od samé chvíle jeho početí, kdy byla Maria zastíněna Duchem svatým. Když často říkám kněžím, ať se modlí za křesťany, aby obdrželi Ducha svatého, namítají: „Lidé už dostali Ducha svatého ve křtu a biřmování. O co vám jde? Chcete zpochybňovat, že byli biřmováni? Nevěříte v křest?“ Evangelikálové zase namítají: „Tito lidé jsou vykoupení. Učinili už své rozhodnutí pro Krista. Copak nevěříte, že s tím dostali i Ducha svatého?“

Odpovědí je jednoduše se podívat na příklad Ježíše, který po třicet let chodil s Bohem a pak potřeboval nový rozměr sjednocení s Duchem, aby byl zmocněn pro svou službu. I já jsem potřeboval toto posílení.
Vzpomínám, jak pater Salvador Carillo promlouval ke skupině kněží v Mexico City. Řekl jim, aby se nenechali lapit do pasti přílišného teoretizování. V první řadě by si měli klást otázku, zda všechno, co se stalo apoštolům o Letnicích, se stalo i jim. Jsou horlivými hlasateli evangelia? Uzdravují nemocné a vyhánějí zlé duchy? Odpověď na otázku, zda už dostali Ducha svatého prostřednictvím svátostí, zněla ano. Pořád ale byli v něčem jako apoštolové před Letnicemi.

Byli apoštolové už křesťané? Ano. Tři roky následovali Krista a věřili jeho učení. Byli už vysvěceni na kněze? Nikdo
neví, kdy přesně k tomu došlo, ale podle tradice se tak stalo při poslední večeři, téměř dva měsíce před Letnicemi. Stále však nebyli na svou službu plně připraveni, dokud na ně o Letnicích nesestoupil Duch svatý.
Musíme si tedy odpovědět na otázku: „Prožili jsme už totéž, co prožili apoštolové?“
Bylo to požehnání, když jsem v Tennessee necítil nic zvláštního ve chvíli, kdy se za mě modlila první skupina, jako kdybych měl přijmout Ducha poprvé v životě. Avšak další odpoledne, když se přátelé modlili za uvolnění moci Ducha (kterého jsem již dostal), se něco skutečně stalo a já byl zaplaven radostí. Různí křesťané to v dobré víře vysvětlují různě a požadují různé věci, například: „Abyste dokázali, že jste skutečně byli pokřtěni Duchem svatým, musíte se modlit v jazycích.“ Vybízím vás ale přistupovat k tomu co nejjednodušeji. Ptejte se sami sebe, zda jste skutečně dostali plnost Ducha svatého, doprovázenou dary, které potřebujete ke službě.

Ukázka je z knihy Služba osvobozování od zlých duchů, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.