O podstatě charismatické obnovy
Zatímco Charismatická obnova (CHO) jako hnutí vzniká v šedesátých letech dvacátého století, zkušenost CHO (obnovení Duchem svatým a jeho dary) je stará jako církev sama. Ve skutečnosti nelze oddělit působení Ducha svatého od církve. Bylo to sestoupení Ducha o letnicích, které doslova dalo církvi život!
Podstata CHO tkví v přítomnosti a aktivitě Ducha svatého v životě těch, kteří přijali Krista! CHO se týká více Božího jednání než lidského úsilí. Osobnosti z Obnovy ve svých knihách svědčí o mimořádném působení Ducha svatého ve svých životech: překvapující obrácení komplikovaných osob, zázračná uzdravení, proroctví a slova poznání, která v důsledku přivedla lidi k Božímu plánu pro jejich život. Mnozí mluví o vnuknutích přijatých v modlitbě, o slovu diskrétně zašeptaném Duchem svatým hluboko v srdci, které změnilo všechno. Svědectví těch, kteří ve svém životě zakusili jednání Ducha svatého, vypadají jako převzatá ze Skutků apoštolů. Jedná se o moudrost, moc, lásku. Jde o dílo Království, které přichází zvláštními cestami, za překvapujících okolností a se zázračnými výsledky. Je to Duch svatý, který působí dnes v lidech, aby oživil zvěst hlásanou o mnoho dříve: „Království Boží je blízko a Ježíš je Pán tohoto království!“
Bůh však ve své moudrosti ví, že lidské bytosti nemohou žít a jednat jen v duchovním království. Pro zachování dobrého pořádku v Těle Kristově nám dává praktickou pomoc. Proto Ježíš ustanovil Petra za hlavu církve a apoštoly jako služebníky, kteří by v mladé církvi zastávali potřebné funkce. Také sv. Pavel ve skupinách, kterým sloužil, vyzýval ke kázni a pořádku. Jako je oheň užitečný v peci, tak Bůh ve své pokoře a moudrosti dovoluje, aby se nezměrná moc Ducha svatého projevovala uvnitř lidských struktur a organizací.
CHO je součást širší církve, ne samostatná jednotka. Jako taková musí být v souladu s uspořádáním církve jak na úrovni místní, tak univerzální. V praxi to znamená, že musíme být věrní a poslušní Svatému Otci a učitelskému úřadu církve, respektovat místního biskupa a spolupracovat se svým farářem. Zkrátka musí zde být duch vzájemné podpory s ostatními organizacemi a skupinami, které slouží naší diecézi.
Většina diecézí a zemí má pro CHO nějakou strukturu. Obvykle se jedná o sloužící skupinu na místní či národní úrovni. Často biskup ustanovil propojení s CHO, aby bylo možné pracovat společně. Ve všech těchto interakcích mezi skupinami a osobami musí převládat pokora, láska a trpělivost.
V CHO máme nádhernou příležitost spolupracovat na šíření plamene letnic do celé církve. Připomínáme, že Duch je již přítomný a u díla! Pokud zůstáváme věrní tomu, co nám Bůh daroval, a otevření všemu, co dělá skrze církev, pak jak CHO, tak církev obecně budou mít užitek z Ohně, který přichází shůry.
Ze Zpravodaje ICCRS přeložil