Otázka pro Angela - Zajeď na hlubinu

Chtěla bych vědět, jak máme rozumět Ježíšovu příkazu při povolání Petra za apoštola: „Zajeď na hlubinu!“ Znamená to, že Ježíš někam směroval Petrovu loď, nebo je tento výrok vlastně takovou metaforou pro hlubší ponoření se do Boha a duchovního života, které potom v důsledku přinese také „zázračný rybolov”? Děkuji moc za odpověď.

Kateřina Betincová

Slova „zajeď na hlubinu“ (v perikopě Lk 5,1-11) jsou stejně známá jako zavádějící – alespoň v češ­tině. Výraz „na hlubinu“ totiž vyvolává představu „sestou­pení do hlubin vlastního nitra“. Teprve po „sestou­pe­ní na hlubinu“ je možné se dočkat vel­kého rybolovu. Tento axiom duchovního života (jis­tě platný, ale ne bez výjimek) není však ob­sa­že­ný v evangelním úryvku. Kdybychom měli k dispozici jiné překlady, nebyli bychom přivedeni k ta­kovému mylnému vý-kladu: např. italský překlad nabízí „zajeď dál“, latinský „zajeď k vysokým (vo­dám)“. Běžný mylný výklad je způsoben také tím, že „sestoupení“ (do nitra) je pro nás modelem duchovního života. Tento model (cha­rakteristický například pro Augustýna) se však ne­nachází v Písmu (což ještě neznamená, že není vhodný). Tam se pro „duchovní život“ (setkání s Bo­hem) používá opačný model, vystoupení (na horu).

Z těchto dvou poznámek nám snadno vyplyne, že první posluchači, nezatížení naším jazykovým či teologickým předporozuměním, pochopili Lukášovu perikopu docela jinak – a sice jednodušeji. Jak? Apoš­tolové vzali Ježíšovo slovo vážně, jednali podle něj a dočkali se rybolovu. To je první rovina našeho textu, který má však hlubší dimenzi: rybolov je totiž znamením evangelizace. Duchovní význam se však vždycky opírá o „základní“ (literní) smysl, a tak je tomu i v našem případě. Evangelizace (rybolov) je možná jen „na Ježíšovo slovo“ – On suverénně určuje, kdy (třeba i po namáhavém snažení „po celou noc“) a kam spustit sítě. Bez jeho slova je veškeré snažení jen lovením naprázdno.

Z tohoto stručného výkladu je zřejmé, že věta „Za­jeď na hlubinu!“ znamená opak toho, co si běžně před­stavujeme: není to výzva „sestoupit do sebe“ (do hlu­bin svého nitra), ale naopak „vyjít ven“ tam, kde jsou „ryby k lovení“. Není to tedy výzva k po­hrou­ženosti do sebe, ale naopak k otevřenosti vůči lidem žijícím bez Krista