Katolická charismatická obnova
  

Hlavní menu:


Petrovy slzy

14.04.2005, autor: Jacques Philippe, kategorie: Křesťanský život

Duch svatý není jen tím, kdo nás činí bohatými; činí nás také chudými. To pocítil apoštol Petr v nejhorším okamžiku svého života – tehdy, když zradil svého Pána. Přesto z moci Božího milosrdenství vede jeho zapření k mocnému působení Ducha svatého, které se projevuje jeho pláčem.

Tato zrada byla pro Petra velkou porážkou. Ještě před několika hodinami přede všemi dosvědčoval, že je připraven následovat Ježíše až do vězení, ba co víc, až na smrt! Byl hlavou apoštolů, a jako takový se cítil zavázán je povzbuzovat a být jim příkladem. Ježíš ho k tomu vyvolil a Pán by se jistě ve výběru nemýlil! A Petr se s tímto posláním zcela identifikoval! Ale pak – co se stalo s jeho slavnostními prohlášeními a vědomím odpovědnosti? Všechno bylo v několika málo okamžicích zničeno. Stačilo, aby se jedna služebná na dvoře nejvyššího velekněze zeptala: Nejsi také učedníkem tohoto člověka? A Petr třikrát zapírá svého Pána; dokonce přísahá, že s ním nemá nic společného! Jaký pád! První se stal posledním!

Ježíšův pohled

Ale Duch svatý, otec chudých, se chápe tohoto žalostného selhání, aby se novým způsobem hluboce dotkl apoštolova srdce: Petr se setkává s Ježíšovým pohledem a v tomto okamžiku pochopí odpornost své zrady; vidí celou svou bídu, ale v témže okamžiku vnímá, že není odsouzen, ale je stejně jako předtím upřímně milován. To se mu stává nadějí na nové napřímení a uzdravení. Petr propuká v pláč, ale jsou to slzy, kterými je jeho srdce pročištěno. To bylo Petrovo štěstí, že se setkal s Ježíšovým pohledem… Ale proč jsi ty, Jidáši, před tímto pohledem uprchnul a nechal ses přemoci svým zoufalstvím? Také pro tebe trvala až do posledního okamžiku naděje na uzdravení a odpuštění!…

Díky tomuto Ježíšovu pohledu Petr zakusil vylití Ducha svatého. Bylo to jedno z nejbolestnějších vylití, které nás činí chudými a působí radikální oproštění od představ o sobě. Nakonec se ukazuje jako to nejlepší, co nás mohlo potkat, protože nám ukázalo celou naši slabost, úplnou bídu, absolutní malost, a vede nás k tomu, abychom už vícekrát nespoléhali na své vlastní síly, na své domnělé kvality a ctnosti. Má moc nás dovést k obratu, kdy začneme plně počítat výhradně s Božím milosrdenstvím a věrností, a tak můžeme vstoupit do pravé svobody.

Pravá naděje

Pouštní otcové bez rozpaků říkali: Ten, kdo vidí své hříchy, je moudřejší než ten, kdo budí k životu mrtvé. Duch svatý v Petrovi způsobil hluboký obrat: došel od spoléhání na sebe sama k spoléhání se na Boha, od sebepřeceňování k naději. Mohli bychom říci, že Petr při svém selhání ztratil všechny ctnosti, o nichž si dříve myslel, že je vlastní, například věrnost Pánu, odvahu atd. Všechno se v několika vteřinách zhroutilo. Petr si však přitom poprvé v životě vyzkoušel jinou ctnost, jež mu předtím ještě byla cizí: ctnost naděje. Dokud totiž spoléháme jen sami na sebe a vlastní síly, dokud se nestaneme úplně chudými, nemůžeme mít skutečnou naději. Ctnost naděje je vlastní tomu, kdo o sobě ví, že je nekonečně slabý a křehký, a zároveň v bezbřehé důvěře očekává všechno od Boha samého. Když se Petr setkal s Ježíšovým pohledem a byl jím do hloubky otřesen, vstoupila do jeho života pravá naděje, v níž mohl říct: Co nedokážu ze svých vlastních sil, to očekávám od Tebe, můj Bože, ale ne pro moje zásluhy, protože žádné nemám, ale jen díky Tvému milosrdenství.

Tato epizoda z Petrova života v sobě obsahuje jedno základní poselství: Pravá naděje jakožto božská ctnost, jež spojuje s Bohem, nemůže do našeho života přijít jinak než skrze zkušenost naší vlastní úplné bídy. A bohatí jsme potud, dokud spoléháme na své vlastní bohatství. Taková už je také naše lidská přirozenost. Abychom se naučili naději, která je založena na spoléhání se pouze na Boha, musíme projít radikálním oproštěním. Tato zbavování se velikášských představ o sobě jsou prameny velkého štěstí, jsou to etapy vedoucí k mimořádné zkušenosti Boží dobroty, věrnosti a všemohoucnosti: Blahoslavení chudí před Bohem - mohli bychom přeložit: „kteří jsou Božím duchem zbaveni všeho“, -, neboť jejich je království nebeské.


Uveřejněno s laskavým svolením vydavatele.


  
© 2001-2013 Katolická charismatická obnova. Použití textů je možné se svolením redakce. ISSN 1214-2638.
© Design, redakční systém: Webdesignum 2007 - 2018
Nejčastěji hledané výrazy: Charismatická obnova | Vnitřní uzdravení | Vojtěch Kodet | Tábor Jump