Přátelství a ekumenismus

Pat Collins se v tomto článku zamýšlí nad významem osobních přátelství mezi křesťany různých tradic, která mohou dopomoci k jednotě křesťanů.

Na přelomu 70. a 80. let kardinál Suenens napsal množství článků, v nichž informoval o mnohém, co se děje v charismatické obnově. Druhý z nich, nazvaný Ekumenismus a charismatická obnova – teologický a pastorační přehled, byl vydán roku 1978. Stále je velmi platný. Zvláště mě zaujala druhá část nazvaná Ekumenismus přátelství. V ní kardinál tvrdí, že ačkoli je třeba neustále ekumenismus podporovat, ekumenická přátelství mohou dosáhnout mnohého. S pomocí boží milosti mohou tato přátelství přivádět lidi blíže k sobě, vytvářet atmosféru důvěry a pomáhat překonávat předsudky. Ekumenická přátelství, která jsou pokorná a praktická, mohou uspíšit konečné usmíření.

Dále Suenens ukazuje příklad přátelství, které spojovalo vikomta Charlese Halifaxe (1839-1934), anglikána, a Fernanda Portala (1855-1926), katolíka a člena řádu vincentinů, jehož členem jsem i já. Setkali se na ostrově Madeira, kam se Halifax v prosinci 1889 uchýlil se svým synem Charlesem trpícím tuberkulózou. V té době Portal působil jako výpomocný kaplan. Oba muži si mnohokrát vyšli na procházku, při níž diskutovali o různých náboženských tématech. Začalo se mezi nimi rodit hluboké přátelství. Postupně v nich také rostla touha společně pracovat pro vytvoření jednoty mezi jejich církvemi.

Moc lásky

Přes veškerou jejich snahu je provázelo mnoho frustrace. Halifax byl velmi zklamán, když papežská bula Apostolicae curae z roku 1896 prohlašovala anglikánská svěcení za neplatná. P. Portal svému příteli v povzbuzujícím dopise napsal: „V přirozeném řádu není ztraceno nic – a to platí mnohem více v řádu nadpřirozeném. Jednotlivý úkon lásky je v tom, že vyvolává nekonečnou reakci, účinnější než odstranění atomu. Kolik skutků lásky k našemu Pánu a svaté církvi jste přece se svými přáteli udělali? Dříve nebo později se zachvěje celá církev. Nenechme se odradit, drahý příteli.“ O něco později Portal založil časopis nazvaný La révue catholique des églises, který se věnoval ekumenickým otázkám. Na jaře roku 1908 nechvalně známý kardinál Merry del Val, státní sekretář Pia X., požadoval na generálním představeném vincentinů, aby odstranil Portala z jeho funkce a zakázal mu cokoli zveřejňovat či mluvit na veřejnosti. Ten, který se pokoušel o ekumenismus, byl podezřelý z „modernismu“. Z poslušnosti a lásky k církvi Portal opustil své místo v semináři a přestal vydávat svůj časopis.

Přátelství přetrvalo

Přes veškeré potíže a odsouzení ze strany Říma zůstalo přátelství mezi P. Portalem a lordem Halifaxem pevné a oba byli připraveni pokračovat v oficiálním dialogu, který byl přerušen. Oba se stali přáteli kardinála Merciera, arcibiskupa v belgickém Malines. Aby získali souhlas Říma, začali společně Mercier, Halifax a Portal v Malines organizovat setkání mezi anglikánskými a katolickými teology. Docházelo pouze k malému pokroku. Mercier ovšem prorockým způsobem obhajoval svolání nového koncilu. Portal píše v lednu 1925: „Pak bude, jak doufám, možnost pracovat pro jednotu církve.“

Mercier i Portal bohužel následujícího roku zemřeli. Plamínek ekumenismu jejich odchodem začal pohasínat, znovu však vzplanul teprve na 2. vatikánském koncilu. Krátce před svou smrtí Portal řekl: „Rád bych řekl lidem této doby a také doby zítřejší, že existuje cesta, jak stonásobně zvětšit svou sílu... Hovořím o přátelství. Přítel, pravý přítel, je darem božím, ač to, co společně prožíváme, je třeba jen štěstí, že jsme spojeni v radosti i bolesti. Setkáme-li se však s duší, která souzní s našimi nejvyššími touhami, která považuje za ideál svého života práci pro církev, to jest pro Ježíše Krista, našeho Učitele, jsme hluboce sjednoceni. A když jsou pak tito dva křesťané rozděleni, protože náležejí do různých církví, různých prostředí, ale touží z celé síly prolomit zdi a aktivně spolupracovat na jejich zboření, bude mít jejich síla nějaké limity?“

Přátelé z jiných církví

Z osobní zkušenosti vím, že tito dva průkopníci ukazují vhodný vzor pro ekumenické snažení. Navazovat přátelství se členy jiných církví, dělat, co je podle vás správné, být připraveni na odpor, a to i ze strany církve, ale nikdy neztratit odvahu. P. Portal píše: „Sjednocení církví nemůže být dosaženo nikým jiným než skutečnými apoštoly, tedy lidmi víry, kteří užívají především duchovních prostředků – modlitby, která je pramenem milosti, lásky, která dává vzrůst porozumění druhým lidem, a to i těm, od kterých jsme odloučeni, pokory, která nás vede k přijetí vlastních chyb a vin. Vůči církvi jsme všichni vinni. To je třeba uznat. Zdá se mi však, že pro činnost ve prospěch křesťanské jednoty máme veškeré základní předpoklady.“

Převzato z časopisu Goodnews anglické CHO. Překlad David Vopřada.