Přijímáš to slovo, které má moc tě zachraňovat (a nebo už ho máš dost)?
Už tě unavilo číst Písmo? Připadá ti zajímavější číst poslední novinku od věhlasného duchovního autora? Ptáš se, jestli (a jaký) má Písmo vůbec význam pro tvůj život?
Na těchto stránkách nabízíme příležitost obnovit (či teprve nalézt) osobní vztah k Božímu slovu. Jak? Především pomocí samotného Písma, pak také pomocí krátkých podnětů a otázek. Tyto otázky budou mít někdy „nápovědu" biblických odkazů (většinou se jedná o méně známé či neznámé texty, ale velmi důležité!). Záměrně jsme neuvedli znění těchto citátů, ale jen odkazy - větší užitek načerpáme tehdy, když si sami najdeme příslušné místo. Obsah těch veršů si můžeš doplnit na papíru, který vložíš do své Bible. Po nalezení a přečtení těchto míst možná s údivem zjistíš... že stojí za to věnovat čas Božímu slovu (a hlavně objevíš, proč to za to stojí).
Jinde budou otázky „bez nápovědy", protože se jedná o otázky osobní, na které má každý odpovědět jen za sebe - pokud možno poctivě. Jen pravdivá odpověď ti umožní se dopátrat, jak jsi na tom doopravdy.
Místy jsme uvedli také krátké rady, jak Písmo číst. Stručnost těchto podnětů usnadní zapamatování a ... uvedení do praxe.
A) Zkus si odpovědět na následující otázku. Jaký význam má Boží slovo pro náš život? Až si odpovíš, přečti si následující texty a zkus si odpovědět znova.
J 20,30-31
Sk 20,32
Iz 55,10-11
Ř 10,17
l Tes (Sol) 2,13
2Tim 3,16-17
B) Jak Bibli čteš? (Nejdřív si odpověz sám a pak čti dál)
Existují dva způsoby čtení:
čtení informativní: je to čtení Písma zpravidla na pokračování, s pomocí komentářů (ale i bez), bez delších zamyšlení; cílem je získat informace
čtení formativní: nemusí to být na pokračování (zpravidla se to týká kratšího úryvku), spojené se zamyšlením (rozjímáním); cílem je proměna, formace
Oba způsoby potřebujeme, každý má své nezastupitelné místo. Bible nejen informuje, ale také formuje - proměňuje životy.
Okolnosti ovlivňující čtení Bible:
a) vnější okolnosti
množství času (toto množství je individuální -souvisí však také s našimi prioritami
kvalita času – kdy?
prostředí - kde si čtu?
způsob -jak?
Jk 1,21
Proč vlastně Písmo čtu?
Jak vypadá můj čas nad Písmem?
Jak se vypořádám s tím, že mě daný text neoslovuje?
Řešením často bývá změna přístupu (číst potichu, nebo polohlasitě; opakovaně; vsedě, či vkleče), vnějších okolností - věnovat vhodnější čas, rozhodnout se pro pravidelné čtení (např. denně, nebo jednou týdně v neděli ...), změnit místo (v kostele, někde o samotě...), postupovat v četbě systematicky (např. podle liturgie, „na pokračování").
b) vnitřní okolnosti
srdce (viz Mt 13,18-23)
Co činí naše srdce úrodnou půdou?
touha (ta otevírá a rozšiřuje srdce);
pokora (ta mě vede k tomu, abych se nestavěl nad Boží slovo, ale pod ně - tj. v postoji naslouchání Bohu, podřizování svého života jeho slovu);
modlitba (tou vzývám Ducha, který vykládá a otevírá knihy Písma);
víra (viz l Tes 2,13)
C) Přístupy k Božímu slovu
Boží slovo je mocné a my jej potřebujeme dobře znát a správně aplikovat. K lepšímu pochopení a porozumění nestačí Písmo jen číst, aleje dobré používat i následující přístupy:
čtení
studium (tak jako Židé v Beroji)
naslouchání (hlasité předčítání při liturgii nebo ve společenství)
zamyšlení spojené s modlitbou (Ž 119,97) o učení se zpaměti - běžné u Židů, ale také u poustevníků a mnichů
aplikace
Které z těchto přístupů užíváš?
V čem nám mohou být Židé z Beroje (Sk 17,11) příkladem?
Jak to dopadá, není-li aplikace? (viz Mt 7,24-27)
Jk 1,22-25 Ezd 7,10
Jak přistupoval Ezdráš k Písmu?
Co se děje, je-li pořadí jiné či něco chybí?
Při studiu Písma nejde především o to, abychom získávali větší vědomosti, ale abychom Boží slovo slyšeli, zachovávali, a tak poznávali Boha a přibližovali se mu.