Setkání s Pánem
Trochu se bojím, aby takový začátek někoho neodradil. Nezbláznila jsem se, ale byli jsme právě zasaženi živou vodou. Od listopadu jsme s manželem navštěvovali seminář Obnovy probíhající v naší farnosti. Před tím jsme o něčem podobném jenomslyšeli nebo četli, ale musí se to prožít na vlastní kůži. Asi jako kdyby vám někdo vyprávěl, jak je koupel osvěžující, a potom jste se do ní ponořili.
Díky přátelské nenucené atmosféře se člověk od začátku mohl uvolnit a soustředit na vlastní nitro i svědectví druhých. Pomalu jsem začínala zjišťovat, že Písmo svaté není jen poněkud nepochoúpitelná "povinná četba", ale že ke mně promlouvá velice osobně. Úryvky, připravené na každý den, jsem doslova nasávala.
Svědectví i katechreze byly opravdu živé a poutavé. Cítila jsem, jak se s manželem postupně psychicky i duchovně otvíráme - nejen při setkáních, ale, a to především, i v běžném životě. Jakoby tály ledy.
Máme půlroční mimčo, v noci se moc nevyspím, ale při setkáních do mě vždycky začala proudit nová síla. Přestože jsem se i v minulosti snažila poctivě modlit, teď jsem pochopila, co znamená "ne mocí, ne silou, ale Duchem..." Při společných modlitbách a písních chvály s kytarou nemohl zůstat nikdo chladný.
Snad mohu hovořit za všechny zúčastněné, říkám-li, že se cítím vrchovatě naplněna radostí, láskou a veškerou milostí, kterou člověk může od Pána dostat.
Díky všem, kdo se podíleli na přípravě a především díky tobě, Pane.
Vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce (Iz 11,1). I my jsme výhonky, proto potřebujeme světlo a výživu Ducha Svatého, abychom neuschli, ale vydali ovoce.
-----
ZUZANA, farnost sv. Jakuba St., Praha-Stodůlky