Sluneční hodiny

Dívám se na sluneční hodiny - kdyby na ně slunce nesvítilo, kdyby bylo pod mrakem, stály by tu hodiny jako kůl v plotě - bez užitku, bez povšimnutí. Ale jakmile pronikne jediný paprsek, každý, kdo jde kolem - běží k nim a hledí na ně.

Bože, když ty se schováš, tvá podoba mě s povolnou nedbalostí opustí. Ano, co jsem bez Tebe? A když jsi ve mě načrtl linie kresby a zahrnul mne mocnými dary, pokud bys mě nepodněcoval svou milostí, nebyly by lepší než nic. Když ale na mně obnovíš světlo své milující tváře, pozoruji znatelnou a šťastnou změnu svého stavu; vše jakoby na mne hledělo s dobrou myslí a všímavostí a chtělo uskutečniit Tvé slovo: «Vážím si těch, kdo se mě bojí.» (Ž 15,4) Každá linie a tvar, kterou se Ti zachtělo zanechat ve mně, slouží užitečnému a prospěšnému cíli. Pane, všechna sláva patří Tobě. Dej mi světlo a já budu ostatním co platný - oba dva Ti budeme vzdávat chválu.

Pracovní překlad David Vopřada.