Společenství CHO v Dolních Bojanovicích I.

Představit společenství CHO v Dolních Bojanovicích je úkol krapet nelehký. Historie téměř žádná, zkušenosti malé, tak co o nás psát? Že máme chuť, touhu a snahu vytrvat na cestě, na kterou jsme se vydali. A jak jsme se na tuto nikdy nekončící túru dostali?

Na podzim tomu bylo pět let od chvíle, kdy do naší farnosti přišel o. Petr Karas – neúnavný sportovec a vytrvalec, který vytrhl mládež z její počítačové samoty a pohodlí, probral ji a mimo jiné ji v rámci duchovních pobytů honí po horách. A protože je i neméně vytrvalý duchovní správce, jednou z jeho mnoha aktivit probouzející farníky z letargie byla výzva k účasti na fyzicky nenáročné túře (tedy pro mladé i starší) – k cestě s Duchem svatým. Někteří hlas uslyšeli, vydali se na půdu neznámou a po ukončení semináře Obnovy vzniklo první společenství CHO v Dolních Bojanovicích (to jsou tzv. mazáci). Po dvou letech byl uspořádán další seminář, žeň byla hojná a znovu vznikla společenství, tentokrát dvě (tzv.mladší). Mladší je pěkný název, ale poněkud matoucí, protože věkové obsazení je od mladých až po tetičky v krojích, které znáte z konferencí nebo fotek v Effathě.

Četnost scházení se liší, začali jsme všechna společenství jednou měsíčně s argumentem – lépe méně často a vydržet, než to přestřelit a pak postupně odpadávat. A tak měsíční cyklus zatím přetrvává u dvou společenství a jedno z těch „mladších“ přešlo na cyklus třítýdenní s výhledem zkrácení na čtrnáct dní. Obsah setkání se nijak zásadně neliší. Četba Písma,díky, chvály, prosby za odpuštění a přímluvy, které jsou směřovány k nějakému tématu, občas katecheze a často agapé. Už delší dobu je však středem setkání vzájemná přímluvná modlitba, začali jsme trochu nejistě a váhavě, ale po prvních svědectvích jsme se shodli na její moci a síle, a tak bez ní žádné setkání nekončí.

Jak už bylo zmíněno na začátku, jsme tři zatím na sobě nezávislá společenství a tak bezva novinkou (snad už zůstane i pravidlem) jsou společná setkání všech účastníků již proběhlých seminářů charismatické obnovy v naší farnosti, bez ohledu na to, zda jsou členy nějakého společenství či ne. Jednou za čtvrt roku se všichni (35 – 40 lidí) sejdeme v kostele ke společné modlitbě a potom pokračujeme v družném vzájemném předávání zkušeností na faře u agapé až do pozdních hodin.

Prožívaná a vyslechnutá svědectví jsou nám opravdu velkým povzbuzením pro pokračování na této cestě, pro službu v rodině, farnosti, v dnešním světě a v neposlední řadě i pro službu při dalším, právě probíhajícím semináři Obnovy.

Velkou posilou pro život našich společenství, zdrojem energie a získávání zkušeností jsou pro nás také víkendová setkání vedoucích společenství CHO, kam se vždy s velkou radostí a díky vydáváme.

Tak tedy takto kráčíme, někdy klopýtáme, rozhlížíme se, ale hlavně máme touhu jít dál po cestě, ke které nás Duch svatý vyzval.

Fyzická síla na této túře není rozhodující, a tak se radujeme, že přibývající léta nejsou na obtíž, ba naopak. Tím, že naše společenství stárnou, mohou získávat na síle duchovní.

Společenství CHO v Dolních Bojanovicích