Svatý Silván - stručný životopis

„Už uplynulo čtyřicet let od doby, kdy mne milost Ducha svatého naučila milovat lidi a veškeré stvoření a odhalila mi zákeřnosti Nepřítele… Věřte mi, bratři, píšu před Tváří Boží.“

„Pane, jak jen miluješ člověka!“ (sv. Silván)

Svatého Silvána není možné si pustit blíže k srdci a zůstat nezměněn. Vyjadřuje se sice prostě, ale nedejme se zmást formou. Promlouvá k nám jako ten, kdo poznal Boha a dlouho kráčel po jeho cestách, proto má moc oslovovat lidská srdce a uvádět je do Božích tajemství. Bude nás přitahovat, uzdravovat i šokovat svou dětskou průzračností, zapalovat žhavou láskou k Bohu, oslovovat i zahanbovat svou hlubokou pokorou a milosrdenstvím ke všem lidem. A bude nás vést nejen k zamyšlení, ale rovnou před Boží Tvář; dovolím si předpovídat, že se při četbě budeme cítit jako učedníci na cestě do Emauz.

Je škoda, že navzdory své duchovní velikosti a kráse je starec¹ Silván u nás zatím téměř neznámý, patří totiž k světcům ruského pravoslaví nedávné doby. Narodil se roku 1866 v Rusku, po vojenské službě se vydal na Athos, kde prožil svůj život jako obyčejný mnich. Zemřel roku 1938. Kanonizován byl v osmdesátých letech minulého století. Nedlouho před svou smrtí si začal zapisovat některé své myšlenky a duchovní zkušenosti, a tím byl posmrtně „objeven“ spolubratry v klášteře jako člověk netušené duchovní hloubky a svatosti.

Úcta k starci Silvánovi se v Rusku a na křesťanském Východě rozšířila velmi záhy, navzdory nepříznivým podmínkám komunistického režimu (zakázaný náboženský tisk a velmi obtížné kontakty s cizinou). V druhé polovině minulého století začal být známý i na Západě, a to především zásluhou archimandrity Sofronije.²

-----

(z úvodu Katky Lachmanové k připravované knize Moudrost starce Silvána)

Od dětství jsem se modlil za ty, kteří mě uráželi; říkal jsem: „Pane, nepočítej mu to za hřích.“ Ale i když jsem se rád modlil, před hříchy jsem se neuchránil. Pán však nevzpomenul na mé hříchy a dal mi lásku k lidem a má duše si přeje, aby byl celý vesmír spasen a všichni byli v nebeském království, viděli slávu Páně a kochali se láskou Boží.

Ó, láska Boží; nemám sílu ji popsat, neboť je nesmírně veliká a podivuhodná.

Poznámky

¹ Označení starec je neformální titul, jenž se v prostředí křesťanského Východu užívá pro muže velké lidské a duchovní zralosti, většinou mnicha nebo poustevníka, který je pro svou moudrost a svatost oporou a rádcem na duchovní cestě mnohým dalším. Fyzické stáří tu nehraje rozhodující roli.

² Archimandrita Sofronij je rovněž úctyhodnou postavou pravoslaví minulého století. Pocházel z Ruska, odkud r. 1922 jako mladý umělec emigroval do Paříže. Brzy nato konvertoval a vydal se na Athos, kde byl téměř osm let Silvánovým žákem, až do jeho smrti. O deset let později se vrátil do Paříže a postaral se o vydání Silvánových spisů ve francouzštině a v angličtině. Koncem padesátých let založil dnes známý klášter Jana Křtitele v Essexu, kde zemřel r. 1993.