Vznik Obnovy zvláštním darem pro církev
Milí bratři a sestry v Kristu,
V radosti a pokoji Ducha svatého vítám radu ICCRO (International Catholic Charismatic Renewal Office). Slavíte 25. výročí začátku Katolické charismatické obnovy a já se rád připojím k vaší chvále Bohu za ty mnohé plody, které přinesla do života církve. Vznik Obnovy po 2. vatikánském koncilu byl zvláštním darem Ducha svatého církvi.
Bylo to znamení touhy mnoha katolíků žít plněji ze své důstojnosti křtu a povolání těch, kdo byli přijati za syny a dcery Otce, aby poznali výkupnou sílu Krista Spasitele v silnější zkušenosti osobní a společné modlitby, a aby následovali učení Písma tím, že je budou číst ve světle téhož Ducha, který inspiroval jejich sepsání. Jedním z nejdůležitějších výsledků tohoto duchovního znovuprobuzení je určitě žízeň po svatosti, která je vidět v životech jednotlivců i celé církve.
Na konci tohoto druhého tisíciletí církev potřebuje více než kdy jindy obrátit se v důvěře a naději k Duchu svatému, který vytrvale táhne věřící do trojičního společenství lásky, vytváří jejich viditelnou jednotu v jednom Kristově těle a vysílá je na misie v poslušnosti úkolu svěřenému apoštolům vzkříšeným Kristem. Musíme být přesvědčeni, že prohlubující se vědomí osoby a činnosti Ducha svatého odpovídá na potřebu našich časů, neboť Duch „je středem křesťanské víry a je zdrojem a dynamickou silou obnovy církve (Dominum et Vivificantem, 2). Skutečně, Duch svatý je „prvotním činitelem poslání církve“ (Redemptoris missio, 21), který podporuje a řídí snahu přinést milost letnic všem lidem
2. Protože dary Ducha jsou dány, aby budovaly církev, vy, jako vedoucí charismatické obnovy, jste vyzýváni hledat stále více efektivní cesty, jakými různé skupiny, které zastupujete, mohou zviditelňovat své úplné společenství mysli a srdce s apoštolským stolcem a kolegiem biskupů a spolupracovat ještě plodněji na poslání církve ve světě. Na mezinárodní úrovni jsou úzké vztahy vašeho úřadu (ICCRO, pozn. překl.) s biskupským poradcem Paulem Cordesem a spolupráce církevních hnutí a asociací, kterou zajišťuje Papežská rada pro laiky, důležitými prostředky, aby upevnily takovouto spolupráci, která je tak zásadní pro moudrou službu rozličnými dary Ducha. Pouze tímto způsobem bude Obnova opravdu sloužit svému úkolu v církvi a bude pomáhat zajišťovat, aby „celé tělo, živené a spojené dohromady klouby a šlachami, rostlo Božím růstem“ (Kol 2, 19).
V této chvíli dějin církve může charismatická obnova hrát důležitou úlohu při propagaci tak důležité obrany křesťanského života ve společnostech, kde sekularismus a materialismus oslabily schopnost mnoha lidí odpovídat Duchu a rozlišovat Boží volání lásky. Váš příspěvek znovuevangelizaci společnosti se uskuteční v první řadě osobním svědectvím Duchu, který ve vás sídlí, a ukazováním jeho přítomnosti navenek skrze skutky svatosti a solidarity. „Svědectví křesťanského života je první a nezastupitelnou formou misie“ (Redemptoris Missio, 42). Jaké efektivnější prostředky, které by mohly přitáhnout ty, kteří ztratili svůj duchovní vztah k pravdě, která sama může utišit roztěkanost jejich lidského srdce, mohou existovat, než živý příklad vroucích křesťanských věřících? Nést svědectví znamená být mocným kvasem mezi lidmi, kteří možná plně nerozpoznávají hodnotu spásy, kterou může nabídnout pouze Ježíš Kristus.
4. Charismatická obnova může také pomoci upevnit růst solidního duchovního života položeného na síle Ducha svatého, který je činný v církvi, v bohatství Tradice a zvláště ve slavení svátostí. Časté přijímání Eucharistie a pravidelná svátost smíření jsou zásadní pro opravdový život v Duchu svatém, protože toto jsou prostředky, které nám dává sám Kristus, aby obnovily a podporovaly dar milosti Ducha svatého. Protože cesty Ducha vždy vedou ke Kristu a k církvi, protože to je sám Duch, kdo vede ty, které ustanovil za biskupy, aby se starali o církev Boží (srov. Sk 20,28), nemůže vzniknout žádný konflikt mezi věrností Duchu a věrností církvi a jejímu učitelskému úřadu. V jakékoli podobě, kterou charismatická obnova má - v modlitebních skupinách, v komunitách úmluvy, v komunitách života a služby - bude vždy znamením duchovní plodnosti posilování společenství se všeobecnou církví a s místními církvemi. Vaše role coby koordinátorů je pomáhat všem těmto složkám Obnovy, aby pracovaly společně v jednotě s pastýři církve pro dobro celého organismu. Zároveň je toto prohlubování katolické identity čerpáním z duchovního bohatství katolické tradice nezastupitelnou částí vašeho příspěvku k opravdickému ekumenickému dialogu, který musí, posilován Duchem svatým, vést k dokonalosti „společenství v jednotě: ve vyznávání jedné víry, ve společném slavení božské liturgie a v bratrské harmonii Boží rodiny“ (Unitatis redintegratio, 2).
5. Drazí přátelé, na začátku této svatodušní doby se modlím, aby vaše práce přispívala k růstu církve, k důvěře Boží vůli a k poslání, které církev přijala. Svěřuji vás všechny milující přímluvě Marie, Matky Církve, která „skrze tutéž víru, která ji činí blahoslavenou ... je přítomná v poslání církve, přítomná v práci církve uvádět do světa Království jejího Syna.“ (Redemptoris Mater, 28). Ať její modlitby doprovázejí ty, kdo strádají pro šíření Kristova království v poslušnosti rozkazům Ducha svatého. Vám všem srdečně uděluji své apoštolské požehnání.