Základní pravidla modlitby za uzdravení

Jan Knight, bývalá lékařka z Tauntonu v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii, se po mnoho let účastnila služby modlitby za uzdravení. V tomto článku se dělí o některé praktické rady, jak touto službou druhým prospět.

„Budou klást na nemocné ruce...“

Modlitba za uzdravení si získala v posledních letech mnohem více uznání, než tomu bývalo dříve – ať již v podobě formální bohoslužby pro nemocné nebo neformální modlitby s rodinou či přáteli, kteří přinášejí situaci nemocného do Boží uzdravující přítomnosti. Minulý podzim jsem se účastnila řady výcvikových kurzů, které pořádala buď katolická, nebo anglikánská diecéze, a pokusila jsem se shromáždit několik základních principů, které jsme účastníkům těchto kurzů předkládali, společně s několika vlastními postřehy, které mohou být k užitku.

Tyto základní rady platí pro modlitbu za uzdravení v kostele, kdy před samotnou bohoslužbou bychom měli věnovat čas modlitbě, vyznání hříchů, vzbuzení víry a vytvoření ducha jednoty ve služebném týmu. Po samotné modlitbě je potřebné, aby sami služebníci mohli přijmout modlitbu a podělit se s ostatními o to, co prožili. I když nejsme zapojeni do služby modlitbou za druhé, jako křesťané bychom se neměli zdráhat modlit se s členy rodiny nebo přáteli, když tato potřeba vyvstane. Vyžaduje to lásku, slitování a očekávání, že Bůh může použít právě mě jako nástroj své uzdravující lásky. Uzdravení přitom přichází v mnoha podobách a Bůh sám ví nejlépe, co je pro onoho člověka v daný okamžik potřeba. Vše, oč běží, je zeptat se člověka, zda chce, abyste se za něho pomodlil, zda chce při modlitbě sedět nebo stát, zda můžete vložit ruku na jeho ruku nebo rameno. Pak soustřeďte svou mysl a srdce na Boží lásku, která působí vůči onomu člověku, a Boží touhu, aby se mu vedlo dobře. Modlete se krátce a věcně. Pokud nevíte, za co se modlit, řekněte osobě, za níž se modlíte, že se budete modlit potichu a opravdu se tak modlete.

Podle toho, co jsem zažila, vím, že lidé jsou opravdu rádi, když se s nimi někdo pomodlí. Sama mám velmi ráda, když se za mě někdo modlí, a při takové modlitbě cítím, že někomu na mně záleží a že tato modlitba může pomoci v mých potížích nebo bolestech.

Skvěle se dovedou modlit děti. Mají velikou víru a očekávají, že se věci skutečně stanou. Nebojte se proto své děti nebo vnoučata povzbudit, aby se modlily za své příbuzné. Pro rodinu to znamená velký přínos, když k sobě její členové nacházejí otevřený vztah a jsou připraveni se jeden za druhého modlit. Buďme proto pozorní k příležitostem, kdy nás může zasáhnout Boží uzdravující milost.

Nezapomínejte se modlit ani za své lékaře, aby je Bůh obdařil schopnostmi, jež potřebují. Vzpomeňme na 38. kapitolu Sírachovce, kde nalezneme slova o tom, že Bůh uzdravuje i prostřednictvím medicíny.

1. Nezapomínejte na to, že Bůh je ten, který uzdravuje. Vy jste jen nástrojem, proto nepřijímejte vděk ani zodpovědnost, protože celá situace nemusí záviset na vás.
   
2. Buďte přívětiví, nebojte se představit a požádat o sdělení jména také člověka, jemuž sloužíte.
   
3. Naslouchejte pozorně a oči mějte otevřené.
   
4. Neprovádějte při modlitbě poradenství ani neraďte.
   
5. Buďte ve slovech milí, struční a zaměření na Boha.
   
6. Pokud chcete na druhého vložit ruce, zeptejte se předem.
   
7. Když na druhého kladete ruce, netlačte ani nehlaďte; používejte pouze jemného dotyku na ruce, rameni, hlavě nebo postižené oblasti těla. Jedná-li se o choulostivou část těla, ruku na ono místo může klást pouze člověk, za nějž se modlíme.
   
8. Může se stát, že při modlitbě člověk omdlí nebo se jej Boží Duch dotkne tak, že spadne na zem. V tom případě jej nezapomeňte včas chytnout a zůstaňte s ním.
   
9. Pokud na situaci nestačíte, vyhledejte pomoc druhých.
   
10. Vše, co se při modlitbě či rozhovoru s druhým člověkem dozvídáte, je důvěrné. Nechte si tuto informaci pro sebe.
    
11. Zkušenost druhých je příležitostí pro vás naučit se něco nového.
    
12. Nikdy neobviňujte druhého z nedostatku víry.
    
13. Nikdy druhému neříkejte, že je uzdraven a má přestat brát léky.
    
14. Mějte u sebe dostatek papírových kapesníků.
    
15. Pracujte ve dvou – pokud to je možné, vždy muž a žena.

Článek z časopisu Goodnews uveřejňujeme s laskavým svolením redakce. Překlad David Vopřada.