Zpáteční cesta učedníků do Emauz I.
1. Struktura vyprávění
Příběh o učednících
na cestě do Emauz je dostatečně znám a
nevyžaduje si dlouhého vysvětlení. Stojí
však za to zastavit se u některých zvláštních
momentů vyprávění, aby z nich mohl vystoupit
jejich hluboký význam.
Příběh těchto
učedníků sleduje v antické literatuře
celkem klasický model „proměnění“.
Podle řeckého filozofa Aristotela existují dva
druhy proměnění: změna situace, například
přechod od neštěstí ke štěstí
nebo obráceně, nebo změna vědomí, tedy
přechod od nevědomí k poznání.
Vyprávění může
nakrásně spojit tyto dva „směry“ a to je
také případ příběhu o učednících
na cestě do Emauz. Zachycuje přechod od neštěstí
ke štěstí – na začátku jsou
učedníci „smutní“ (Lk 24,17), jejich
naděje je zničena Ježíšovou smrtí
(24,21) a na konci objevují, že jejich srdce hoří
(24,32) a šťastní se vracejí do Jeruzaléma,
aby předali zprávu svým společníkům
(24,33).
Příběh také
sleduje přechod od nevědění k poznání.
Na začátku učedníci putují s Ježíšem,
aniž ho poznali, neboť jejich oči nebyly schopné ho
rozpoznat, (24,16) a příběh končí, když
se jejich oči otevírají a poznávají
Vzkříšeného při lámání
chleba (24,31; srov. 24,25). Okamžik „rozpoznání“
je kromě toho totožný s přechodem od neštěstí
ke štěstí. Učedníci znovu nacházejí
radost ze života, protože Vzkříšeného
poznali.
Příběh obsahuje ještě
další zajímavou vypravěčskou techniku.
Zvýhodňuje totiž čtenáře, protože ti již
na začátku vědí, kdo je ona osoba, která
s učedníky po cestě kráčí, ačkoli
učedníci sami to nevědí. Vypravěč –
evangelista – říká jasně, že Ježíš
putoval s učedníky: „A jak to v řeči
probírali, připojil se k nim sám Ježíš
a šel s nimi“ (24,15). Čtenáři se tedy
nedotazují, co to může být za člověka,
který doprovází oba učedníky. Chtějí
pouze vědět, zda oba společníci Ježíše,
který jde s nimi, rozpoznají nebo ne.
Proč Lukáš používá
této strategie? Evangelista má jistě pedagogický
záměr. Zásadní otázka křesťanské
komunity oné doby nezněla jako dnes, zda Ježíš
vstal z mrtvých, ale opravdově se tázali, jak je
možné najít a rozpoznat Vzkříšeného
ve všedním životě. Jaká jsou znamení
jeho přítomnosti? Kde jej můžeme potkat? Jak z
tohoto setkání můžeme načerpat sílu,
odvahu a naději, když se zdá, že všechno skončilo?
Lukášův příběh chce odpovědět
právě na tyto otázky.