Dejte nám trochu oleje

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: “Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. Uprostřed noci se strhl křik: Ženich je tady! Jděte mu naproti! Tu všechny panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: "Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají." Ale prozíravé odpověděly: "Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si." Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: "Pane, pane, otevři nám!" On však odpověděl: "Amen, amen, pravím vám: Neznám vás." Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.” (Mt 25,1-13)

Symbol svatby, ústřední v dnešní perikopě, je oblíbeným motivem eschatologických textů (např. Mt 22,1n.): podtrhuje totiž naplnění, hojnost, radost mesiánské doby.

Text neupřesňuje, kde se družičky nacházely (v domě ženicha, nebo nevěsty, nebo jejích rodičů) – to ani není důležité pro výklad podobenství.

Velmi důležité je označení družiček: jedny byly pošetilé, druhé prozíravé. Pošetilost je zde v kontrastu k “prozíravosti”, a proto se má chápat jako “neprozíravost”.

Příkladné družičky byly prozíravé v tom, že vzaly do nádobek olej, který se měl doplnit do lamp. To je velmi podstatný detail, protože jinak se chování družiček “pošetilých” v ničem neliší od těch “prozíravých” – jedny i druhé připravily všechny potřebné “rekvizity” (lampy, předpokládá se, že hořící, tedy s olejem), jedny i druhé pak usnuly, jedny i druhé chtěly jít vstříc ženichovi.

Co je tím olejem? V dějinách můžeme nacházet velmi různé interpretace: dobročinné skutky (Jan Zlatoústý), samotný Kristus (Efrém Syrský), láska (Augustin, jinde uvádí radost), Duch svatý (Symeon Mezopotámský, Alford), milost (Arnobius mladší, Matthew Henry), víra (Luther), věrnost v povolání (Bonnard), osobní vztah s Pánem (Sand). Kalvín oproti tomu říká: “Nejprostší a nejpřirozenější odpověď je ta, že horlivé a krátkodobé nadšení nestačí”. Velké množství tak rozmanitých výkladů vedlo k rezignujícímu ohlasu: “Olej je cokoli se ti líbí” (Bruce). Jaký postoj zaujmout k těmto výkladům? K čemu se přiklonit? A proč? Abychom se dobrali odpovědi, musíme dočíst perikopu až do konce.

Další podstatný element podobenství je zpoždění ženicha (toto nebylo nic neobvyklého při skutečných svatbách na Východě!). Všechny družičky usnuly – tím se podtrhuje, že ženich dlouho otálel. Navíc se tím naznačuje, že družičky nevěděly, kdy má vlastně ženich přijít (jinak by zřejmě zůstaly bdělé). “Usnutí” není pranýřováno (jak ukazuje pokračování podobenství), nemá se proto “alegorizovat” (vyložit “duchovně”) jako nedostatek bdělosti. Tou “bdělostí” (správně chápanou!) máme totiž rozumět něco jiného, a sice připravenost prozíravých družiček.

Uprostřed noci znamená, že už uplynulo několik hodin, dost času na to, aby se spotřeboval skoro všechen olej v lampách. Najednou se ozve křik, že ženich přichází (tento detail nemusíme alegorizovat, slouží k zabarvení příběhu). Družičky procitly a začaly upravovat lampy, čili očišťovat je a přidávat do nich olej, aby jasně hořely.

Neprozíravé družičky však vidí, že jejich lampy dohasínají. Z toho můžeme jasně vyrozumět, že jejich lampy byly připravené jen zpočátku … ale ne až do rozhodujícího okamžiku. Neprozíravě si nevzaly tolik oleje, kolik bylo třeba na to, aby měly “až do konce” hořící lampy.

Pošetilé družičky prosí o pomoc ty prozíravé, setkávají se však s odmítnutím. Co z toho vyvodit? Připravenost (či nepřipravenost) nemůže nikdo “doplnit” za mě. Každý se má připravit za sebe – v rozhodujícím okamžiku to za mě nikdo jiný nemůže vykonat. Tou připraveností můžeme rozumět disponování se, otevřenost vůči setkání… se ženichem.

Nedisponované družičky nemohly vejít na svatbu – dveře se zavřely. Družička bez hořící lampy … nemá co dělat na svatbě! A teď je už pozdě “chtít něco udělat” – čas přípravy skončil. Pošetilé družičky neobstály, nebyly na výši svého úkolu – v rozhodujícím okamžiku, když ženich konečně přišel, nebyly připravené.

Dveře zavřené vyjadřují neodvolatelné rozdělení “prozíravých od pošetilých”.

Marné a prázdné je volání: “Pane, Pane”. Svým nedbalým počinem neprozíravé družičky totiž ukázaly, že jim nešlo tolik o to, aby nezklamaly ženicha. Jejich slova neodpovídají jejich vnitřnímu postoji. Proto zní tvrdá, ale pravdivá reakce ženicha: “Neznám vás”. “Znát” v biblické řeči znamená mít s někým společenství. Výrok “neznám vás” je tedy totéž co “nemáte se mnou společenství, nepatříte ke mně” – nepatříte ke mně, protože jste o mě nedbaly, jinak byste jednaly prozíravě a připravily se tak, abyste mohly vejít na svatbu.

Vysvětlení podobenství je podané větou “proto bděte, protože neznáte dne ani hodiny”. Bdělost máme chápat jako aktivní připravenost, vejít na svatbu. Připravenost nejen chvilková, dočasná, ale trvalá – proto je v originále sloveso “bděte” nedokonavé (tj. bděte stále), proto se říká “vždyť neznáte dne ani hodiny”, proto se mluví o prozíravosti, která vede k stálé připravenosti.

Stručně řečeno: v tomto podobenství jde o stálou připravenost, až do konce, až do chvíle setkání se Ženichem.

Nechali jsme otevřenou otázku, co symbolizuje olej. Odpověď zní: na tuto otázku žádná odpověď není! Lépe řečeno: otázka je špatně položena! Prvek oleje nemáme totiž alegorizovat (“vyložit duchovně”)! Olej jako takový nemá žádný zvláštní “hlubší” význam – je třeba jej chápat v kontextu celého příběhu. A to znamená – prozíravé si vzaly do nádobek i olej, který mohly doplňovat do lamp, aby tak byly stále připraveny, až do té chvíle, kdy měl přijít ženich!

Tyto družičky byly prozíravé, myslely na “nejistou” budoucnost, že ženich přijde “v neznámou hodinu”, a proto si vzaly … olej, aby mohly být neustále připraveny. Neprozíravé měly olej jen do určité chvíle … neměly jej však až do chvíle setkání se ženichem. Tyto pošetilé družičky nepomyslely prozíravě na to, že ženich nepřijde hned, ale v neznámý den.

Nutkání vyložit všechny detaily podobenství svědčí o nepochopení tohoto literárního druhu. Podobenství totiž není alegorií, kde každý detail má “hlubší význam”. U podobenství toto neplatí – zde je rozhodující hlavní poselství celého příběhu. Některé detaily mohou mít “duchovní smysl”, ale určitě ne všechny. Proč tedy máme takové “zbytečné” detaily? Slouží k dokreslení a oživení podobenství, které má být skutečným příběhem. A jak “objevit”, které detaily mají “hlubší smysl” a které slouží jen k dokreslení příběhu? Na tuto otázku neexistuje žádná odpověď, žádný “klíč”. Je na čtenáři, aby vykládal s citem – bez touhy vyložit všechny detaily, a tak text znásilňovat!

Každé podobenství je neúplné, protože zdůrazňuje jen určitý aspekt. A proto se nemusíme divit, že některé detaily nám budou chybět. V našem podobenství například nemáme nevěstu! A kdo tou nevěstou je? Tuto “díru” v podobenství bychom sotva zakryli “výkladem”, že nevěstou (implicitní) je vlastně církev: vždyť církev představují družičky! Opět si tedy musíme připomenout, že podobenství bývá neúplné, “nedotvořené”, selektivní. Tato neúplnost není na závadu, naopak! Umožňuje totiž určité zdůraznění – a toto je typické pro každé podobenství.

Pokud jsme pochopili rozdíl mezi alegorií a podobenstvím, pak “bez problémů” zodpovíme na tyto otázky:

Kdo jsou ti prodavači? Co to znamená, že pošetilé družičky “šly kupovat”? A kdy vlastně “šly kupovat” – vždyť pokud příchodem Ženicha chápeme druhý příchod Kristův a naplnění času, pak ty družičky šly si opatřit olej … v nějakém dodatečném čase po “naplnění času”?

Odpověď na tyto otázky je vždy stejná: tyto detaily žádný zvláštní duchovní smysl nemají, mají jen příběh dotvářet.