Jak se naučit žít v čistotě při náklonnosti ke stejnému pohlaví I.

David Morrison, původně aktivista za práva homosexuálů a americký novinář, se s námi podělí o svoje zkušenosti s homosexuální orientací a s tím, jak se naučil přijímat čistotu a cudnost poté, co konvertoval ke katolictví.

Můžete si tom přečíst v následujícím rozhovoru se ZEN IT, což je mezinárodní katolická tisková služba.

O: Co myslíte, že nejvíce přispělo k Vaší homosexuální orientaci?

Morrison: To, jestli homosexuální orientace má plně, nebo alespoň částečně genetický původ nebo pochází z problémů ve vztazích během raného života, je jedna z nejživějších současných diskusí ve vědě. Bohužel tato diskuse má tendenci přejít od čistě vědecké úrovně k probírání tohoto problému v bulvárních novinových titulcích, ale vezmeme-li v úvahu okolní kulturu, je skoro nevyhnutelné, aby se tak stalo.

V mém vlastní případě si myslím, že k vytvoření homosexuální orientace v mém životě a v mé osobnosti přispěly podstatné problémy ve vztazích s oběmi rodiči, stejně jako s mými vrstevníky. Neobviňuji své rodiče ani v nejmenším; stali se takovými lidmi, protože tak byli vychováni a snažili v mé výchově se o to nejlepší. Ale můj otec mi byl během dětství emocionálně velmi vzdálený, zatímco moje matka byla pravděpodobně příliš emocionálně otevřená.

A dále: vztahy v manželství mých rodičů byly napjaté v mnoha směrech a to se mne jako dítěte také velmi dotýkalo. Jestliže bych se soustředil na tuto otázku, mohl bych říci, že bylo možné, že jsem měl takovou povahu, která mohla být náchylná k vytvoření homosexuality. Ale zároveň si myslím, že vliv prostředí a lidských vztahů se projeví pouze tam, kde je to možné.

O: Ovlivnily Tvůj přístup k homosexualitě také vnější vlivy, jako je mediální kultura ? A jak?

Morrison: Narodil jsem se v roce 1963 a kultura na mne největší vliv měla pravděpodobně v letech 1976 až 1986. Bylo to okolo roku 1976, kdy jsem si začal uvědomovat svoji sexualitu – začal jsem mít sexuální touhy a začal jsem vystupovat sexuálně i navenek, napřed sám se sebou skrz masturbaci a pak také s většími chlapci, jejichž těla, zkušenosti a autoritu jsem měl tendenci si idealizovat. Když se na to dívám zpět, mohu říci, že oni do jisté míry těžili z toho, že mají blízko sebe mladšího chlapce, se kterým mohou uspokojovat své některé základní erotické touhy.

Nevzpomínám si na příliš mnoho vtipů, zaměřených vyloženě na homosexualitu. Pamatuji si, že jak se hnutí za zrovnoprávnění homosexuálů dostávalo do popředí pozornosti v celé zemi, objevovaly se vtipy o tom a o AIDS. Ale já jsem vždy dokázal skrýt svou sexuální orientaci, a ti starší chlapci, se kterými jsem se občas projevoval sexuálně, si nespojovali moji ochotu mít s nimi nějakou formu sexu s mou definitivní homosexualitou.

Pravděpodobně největší kulturní vliv na moji homosexualitu přišel, když mi bylo okolo devatenácti nebo tak nějak, a bylo více či méně nevyhnutelné přistoupit na to, že jestliže žiješ s nějakou formou homosexuality, měl bys mít sex a definovat sám sebe jako homosexuála. Jediná alternativa, kterou kultura nabízela – jednoduše o tom nikomu neříct – byla nepřijatelná, protože vedla k opravdu mizernému životu prožitému ve strachu.

Když se zamyslím nad minulostí, byl bych přivítal nějakou alternativu k těmto dvěma možným extrémním přístupům, a to buď se pohybovat po světě se strachem, že kdokoliv může objevit, že jsem homosexuál, nebo definováním sama sebe jako homosexuála a otevřeně s tím „udeřit“ na veřejnosti.

O: Ve kterém okamžiku jsi objevil cestu, jak jednat proti své homosexualitě?

Morrison: Nejsem si jist, že jsem objevil cestu, jak „jednat proti“ své homosexualitě.

Spíše si myslím, že jsem objevil některé ze stejných věcí, které objeví každý, kdo se posune od života definovaného momentálními tužbami a žádostmi k životu, který je definován hledáním Krista.

Pokušení, kterým čelíme, často zmizí, když si je přestaneme dopřávat: hledání čistoty je těžší, pokud se nevypořádáme se svými touhami. Věřím tomu, že pokud jde o homosexualitu, tím, že jsem žil v čistotě, mi pomohlo zmenšit ten stupeň přitažlivosti ke stejnému pohlaví, který jsem prožíval předtím.

Jsem přesvědčen, že muži a ženy mohou potlačit svoji homosexualitu v různých časových obdobích, a to na různé úrovně. Ve svém vlastním životě je toto má vlastní zkušenost, ačkoliv jsem nikdy nepodstoupil terapii ke snížení stupně homosexuality. Přesto, že stále žiji s určitým stupněm homosexuality, tento stupeň je menší, než byl před třemi roky, a očekávám, že po příštích třech letech bude ještě nižší.

Nikdy jsem nehledal nějakou terapii, která měla potlačit moji homosexualitu, protože tyto terapie jsou drahé, náročné na čas a emocionální energii, a vezmeme-li v úvahu moje zázemí, myslím, že po tom, co jsem prožil v dětství, bych musel překonat větší překážky než jen homosexualitu.

O: Jak ses rozhodl se změnit? Byl zde určitý okamžik konverze?

Morrrison: Nikdy jsem se vlastně nerozhodl snažit se změnit svoji sexuální orientaci. Co jsem udělal, bylo to, že jsem konvertoval k víře v Ježíše Krista a k tomu, že ho budu hledat, napřed v anglikánské církvi a později v katolické. Přišel jsem ke Kristu, protože stejně jako slepý muž u cesty jsem byl zoufalý a neměl jsem co ztratit. Nikdo mne neevangelizoval ani nenabídl cestu za Kristem. Okolo třicátého roku jsem dosáhl mnoho z toho, co by současná homosexuální společnost uznala jako důležité a dosažitelné. Měl jseme sedm let milence. Měl jsem práci a byl jsem respektován svými kolegy. Můj partner a já jsme vlastnili společně nemovitost a užívali jsme si společného sexuálního života. Ve všech oblastech svého života jsem vystupoval otevřeně jako homosexuál. Ale přes to všechno jsem se cítil nešťastný. Se vším, co jsem měl, jsem cítil, že můj život je prázdný. Dlouhý čas jsem si myslel, že ten problém je někde v mém životě a zkoušel jsem změnit různé věci, abych zjistil, jestli nastane nějaká změna. Jednoho dne, když jsem byl v domě sám, jsem se obrátil do své mysli a modlil jsem se klasickou modlitbu skeptika: „Bože, já ani nevím, jestli existuješ, ale jestliže existuješ, jsme si jistý, že Tě ve svém životě potřebuji.“ A On přišel do mého života a nic nebylo stejné jako dřív.