Naše země potřebuje modlitebníky
Rozhovor s Vladimírem Váchou
Možná si říkáte, že by bylo hezké, kdyby se křesťané různých církví, sborů a společenství víc společně modlili, třeba i častěji než jen ve dnech, které jsou k tomu speciálně určeny. A že by se mohli kromě jednoty křesťanů modlit také za naši zem, za politickou situaci a další a další potřebné věci.
Právě o to se snaží iniciativa s názvem Modlitební stráž. Je jednou z křesťanských přímluvných aktivit, v šíři svého záběru možná jednou z mála, ne-li dokonce jedinou. Vznikla už v roce 1992 z popudu Křesťanské misijní společnosti (KMS), která se tak snažila reagovat na napjatou politickou situaci v tehdejším Československu. O rok později byla stráž obnovena a v koordinaci KMS funguje dodnes, navíc ještě společně s Modlitbami za poslance a senátory. Je mezidenominační a mezisborová. O tom, k čemu je vlastně taková iniciativa dobrá, kdo se k ní může připojit a jak, jsme hovořili s Vladimírem Váchou z KS Praha, který tyto aktivity v současné době spravuje.
Proč se tato iniciativa jmenuje právě Modlitební stráž?
V Iz 62,6 říká Hospodin, že ustanovil strážné na hradbách Jeruzaléma, aby se dnem i nocí modlili. Myšlenka naší modlitební iniciativy je podobná: naše země potřebuje modlitebníky, kteří se za ni budou přimlouvat každý den, a stát na stráži proti všem duchovním mocnostem.
Co je jejím cílem a smyslem?
Cílem je, aby každý den po celý rok bylo alespoň jedno modlitební shromáždění, pokud možno podpořené postem, které se bude modlit za tuto zem, za politiky, za církev, za připravenost lidí slyšet zvěst evangelia. Obnovená Jednota bratrská měla v Ochranově podobnou modlitební stráž – dokázala ji držet zhruba sto let. Kéž bychom také měli v modlitbách „dlouhý dech”!
Jak stráž prakticky funguje?
Modlitební stráž, kterou koordinuji, je modlitební stráží společenství. Znamená to, že pokud nějaký sbor nebo nějaké společenství projeví zájem se do stráže zapojit, kontaktují nás v KMS. Jelikož ve sborech a společenstvích často již nějaká modlitební setkání fungují a sborový život má určitý zaběhnutý rytmus, často přicházejí s nějakým konkrétním termínem, kdy by se chtěli modlit. Rozpisy dní, kdy se společenství modlí, jsou organizovány v dvouměsíčních kolech, kterých je tudíž do roka šest. Společenství si může vybrat, zda se bude modlit každý měsíc, nebo jen jednou za dva měsíce. Všechna data jsou zavedena do počítače a ten vygeneruje rozpis jednotlivých kol stráže podle požadavků společenství. Stává se, že některé dny jsou neobsazené, jelikož bylo vyhověno přáním jednotlivých společenství. Většinou se pak snažím tam, kde je to možné, a po dohodě s těmi sbory přesunout některá společenství ze dnů, kde se schází více společenství, na dny, které jsou neobsazené. V poslední době ale stejně vždy jeden či více dní v kole zůstane neobsazených. Několik sborů se v posledním roce ze stráže odhlásilo. V „přidělený“ den pak má být ve společenství svoláno modlitební shromáždění a vyhlášen půst. Žádáme vedoucí, aby nám pak o průběhu modlitebního setkání poslali stručnou zpětnou zprávu.
Kdo a kolik lidí se může do stráže může zapojit? Máte nějaká speciální požadavky?
Jak jsem již říkal, je to stráž společenství. V současné době fungují v ČR ještě dvě další modlitební stráže na trochu jiném principu. Jednou z nich je modlitební stráž jednotlivců a druhou je 24 hodinová stráž, kdy jednotlivá společenství dostanou přidělen nějaký den v měsíci a na nich je pak „zaplnit” 24 hodinový rozpis jednotlivými modlitebníky, kteří se modlí doma.
Požadavky na společenství jsou v podstatě ty, aby to byli křesťané, kteří uznávají panství Ježíše Krista a v modlitbách oslovují výhradně trojjediného Boha – Otce, Syna a Ducha svatého. Jelikož chceme zachovat šíři společenství, které se do této stráže zapojují, máme pouze tyto podmínky. Co se týče počtu lidí, podle Ježíšových slov už tam, kde se sejdou dva nebo tři, je církev. Ani my neklademe žádné podmínky ohledně počtu .modlitebníků.
Jakým způsobem se mají lidé přimlouvat? Je pro to daná nějaká forma? Může být touto formou třeba i chvála?
Forma přímluvy je daná tím, co je tomu kterému společenství vlastní. Protože to mají být modlitební shromáždění, měla by být asi zachována forma společné hlasité přímluvy (modlit v duchu se může lépe každý doma v „pokojíku”). Ale zda bude na shromáždění i chvála ve formě písní či se budou přímluvci modlit například v malých skupinkách, to je již na vedení každého společenství.
Témat pro modlitbu stráže je celá řada. Znamená to, že během modlitby je třeba zahrnout do proseb vše, anebo je možné vybrat si, co třeba dané skupině leží na srdci jako modlitební břemeno nebo co jim přijde v té chvíli nejdůležitější?
Témat je opravdu spousta. Jen toho, co vychází v Životě víry a je na našich internetových stránkách jako námět k těmto modlitbám, je tolik, že kdyby se mělo detailně „promodlit” vše, bude shromáždění trvat několik hodin. Samozřejmě si může společenství vybrat to, co jim zrovna leží na srdci nebo co je aktuální. Počítáme s tím, že vedoucí těchto shromáždění bude sledovat dění v naší zemi i ve světě a přinese také nějaká aktuální témata.
Jaké je ovoce této iniciativy?
Nejsem si jist, zda se dá mluvit o ovoci právě této modlitební iniciativy. Kupříkladu zatím neprošel zákon o registrovaném partnerství i přes velkou snahu homosexuálních kruhů. Ale za to se jistě nemodlili jen křesťané zapojení do této stráže. Možná by se dalo říci, že by to v naší zemi vypadalo kdovíjak, kdybychom se nemodlili. Ale rozhodně se nevnímáme jako jediná nebo nejdůležitější modlitební iniciativa.
Kolik skupin je teď ve stráži zapojeno, jaký je podíl církví a sborů?
Ve stráži je nyní zapojeno 63 společenství z devíti denominací (je to Apoštolská církev, Církev bratrská, Bratrská jednota baptistů, Evangelická církev metodistická, Československá církev evangelická, Jednota bratrská, Slovo života a Římskokatolická církev.
Jak byste „zhodnotil” ekumenický rozměr stráže?
Jako velmi důležité pro tuto stráž vidím to, že je do ní zapojena široká škála církví. Věřím, že to má velký duchovní význam. Tyto modlitby se stávají hlasem ne nějakého okrajového hnutí, několika jednotlivců, ale hlasem podstatné části české církve. Cílem KMS je pracovat právě také pro jednotu Božího lidu v naší zemi. A v této stráži to „funguje” dobře. Část zapojených sborů není ani členem KMS, ale cítí stejnou odpovědnost za naši zem, takže se zapojili do toho, co KMS organizuje.
Kdy a jak vznikla iniciativa modliteb za poslance a senátory?
Nebyl jsem u počátků této iniciativy, ale bylo to v roce 1995. Apoštol Pavel nás vybízí v 1Tim 2,1-2, abychom se přimlouvali za ty, kdo mají v rukou moc. V naší demokratické společnosti jsou to především poslanci a senátoři – oni tvoří zákonné normy této země. A aby přímluvy nebyly jen obecné, zrodil se nápad pokrýt modlitbami konkrétní poslance.
Co byste řekl člověku, který by prohlásil: Je to fajn, ale ať se modlí druzí. Já mám svých starostí dost. Politika je stejně špinavá věc, nemá smysl se za politiky modlit, je to jako házet hrách na stěnu, stejně se nic nemění...
Věřím, že jako křesťané máme odpovědnost za zemi, do které nás Pán povolal. Máme být solí a světlem. To neznamená jen kázat evangelium a pořádat evangelizační akce. To znamená být příkladem. A myslím, že i v politice je místo pro křesťany – pro křesťanské senátory, poslance, policisty, soudce, starosty. Jak jinak docílit toho, že v politice nebude ona příslovečná špína? Být aktivním politikem ale není asi cesta pro každého. Jako křesťané však máme jednu odpovědnost všichni - modlit se za politiky. To nemůže dělat nikdo jiný, to za nás nikdo neudělá! Modlit bychom se, myslím, měli všichni, schopnost a povolání k „hloubkovějším“ přímluvám mají samozřejmě jen někteří.
Skupiny a lidé, kteří jsou v těchto iniciativách zapojeni, přijímají v modlitbě také slova proroctví, moudrosti, obrazy. Jak se v případě přijetí proroctví postupuje? Má o tom společenství někam napsat, je pak dále podrobováno rozlišování? Kde se lidé mohou o těchto proroctvích dozvědět?
Pokud má nějaké společenství dojem, že něco z toho, co v modlitbách přijalo, je dobré pro povzbuzení či varování druhých, napíšou nám to do zpětné zprávy. Tyto zprávy se shromažďují u jedné sestry, která z nich třikrát do roka sestavuje souhrnnou zprávu. Výběr těchto proroctví se pak v této zprávě (někdy ve zkrácené formě) objeví. Tyto souhrnné zprávy pak třikrát do roka posíláme všem zapojeným společenstvím a jsou dostupné též na našich internetových stránkách. Vlastní rozsuzování proroctví, k němuž nabádá Písmo, se musí odehrávat v místních společenstvích. Koordinování stráže nemůže ani nechce suplovat tuto zodpovědnost místních společenství.
Existuje nějaká aktivita, při které by se měli možnost setkat všichni, kteří jsou do stráže zapojeni?
Ne, neexistuje a zatím o ničem podobném neuvažujeme. Pořádáme ale samozřejmě různé aktivity, ať je to například Křesťanská konference, kam mnozí jezdí, nebo třeba Modlitební konference (Mokon), kde se setkává řada lidí, kterým je modlitba blízká, a proto jsou zapojeni i do Modlitební stráže.
Co Vás žene dopředu, abyste v těchto modlitebních iniciativách neustávali?
Věřím, že Pán Bůh s naší zemí neskončil, že pro ni má svůj plán. Vyhlížím probuzení. A to většinou na modlitbách začíná.
Měl byste nějaké slovo povzbuzení pro ty, kteří se už do stráže zapojili, i pro ty, kteří třeba váhají, zda se zapojit?
Pro ty, kteří se již zapojili, povzbuzení k vytrvalosti. Mnohdy se může zdát, že se jakoby nic neděje, výsledky většinou nejsou vidět. Ale máme dvě možnosti: buď zahořknout a vzdát to, nebo pokračovat. Víra znamená i věrnost. A jsem moc vděčný za všechny věrné modlitebníky!
A ti, kteří váhají se zapojením? Modlitební stráž společenství koordinovaná KMS není jedinou možností, jak vzít vážně svou odpovědnost křesťana za tuto zemi. Máte-li jinou, možná lepší iniciativu, díky Pánu za to. Pokud ale ne, jsme tu proto, abychom vám pomohli zapojit se do díla.
Další informace a podrobnosti o Modlitební stráži a Modlitbách za poslance a senátory jsou uvedeny na www.kmspraha.cz, případné dotazy můžete posílat na vacha@kmspraha.cz