„Našim cílem je zahrát si jednou s anděly v nebi.“
Skupina Hrozen vznikla na jaře roku 1995 a to převážně z lidí, kteří nikdy s žádnou kapelou nehráli a měli zkušenosti jen se zpěvem v kostele. Současné složení kapely:
Mirek Přikryl - kapelník, zpěv, kytara, housle
Libor (Mutislav) Janošec - zpěv, housle, kytara, rytmika
Tomáš Kavka - zpěv, kytara, rytmika
Libor Zifčák - baskytara, zpěv, zvukař
Madlenka Vijačková - zpěv, rytmika
Lída Rozkopalová - zpěv
Host: Honza Kováč - bicí
Co dělají členové Hroznu, když zrovna nezkoušejí či nevystupují na koncertech?
Libor přezdívaný Mutislav: „Já pracuji na dráze, v Hroznu hraji na housle, bubny, kytaru a zpívám. Mimo to mám jinak i další koníčky, které jsou povětšinou spojeny s hudbou.“
Lída: „Momentálně čekám na výsledky přijímacích zkoušek na vysokou školu Pedagogickou, obor Učitelství pro mateřské školy. V Hroznu zpívám.“
Magda: „V Hroznu také zpívám a studuji na konzervatoři operní zpěv.“
Libor: „Pracuji jako skladník a hraji na basovou kytaru“
Mirek: „Já pracuji jako úředník - památkář na krajském úřadě. V kapele hraji na kytaru a zpívám.“
Mohli byste nám přiblížit historii Hroznu? Jak jste začínali, co vás motivovalo k založení skupiny?
Mirek: „Zakládajícími členy, kteří konsolidovali kádr kapely, byl Mutislav a já. K spolupráci jsme si vybrali další lidi z tehdejšího společenství. Na začátku nás bylo sedm, počet pak osciloval. Celé to vzniklo tím, že jsme se s Mutislavem potkali na civilní službě ve Frýdku, kam jsem přišel a zjistil, že jsou zde zajímaví muzikanti, jako například právě Mutislav, se kterým se mi dobře hrálo. V té době jsem již měl složených několik písniček, ale s žádnou kapelou jsem nehrál.
Zmínili jste společenství, ze kterého vyšlo také několik členů kapely. Slyšela jsem, že samotné společenství neslo název Hrozen. Jaké další aktivity si tedy můžeme představit pod pojmem Hrozen?
Mirek: „Hrozen je především kapela, a když jsme začínali, řekli jsme si, že by bylo dobré pořádat akci, kde bychom si také zahráli. Takže jsme uspořádali ve Frýdku malý festiválek, který nese název podle kostela sv. Jana Křtitele - na zdejší faře jsme absolvovali již zmíněnou civilku - s názvem Svatý Jan session.“
A jak se festival dál vyvíjel?
Mirek: „Na počátku šlo o přátelské setkání tří frýdeckých kapel plus scholy z mého rodiště, ale postupně jsme začali zvát kapely i z jiných míst republiky, se kterými jsme se potkávali na různých festivalech. Nyní je to vlastně hudebně-divadelní festival, který trvá tři dny, zveme divadla a sedm až osm kapel. Nyní pořádáme osmý ročník, ale samotný session je již šestnáctý, protože jej pořádáme dvakrát do roka, jeden před prázdninami a druhý po prázdninách.“
Kdo se podílí na repertoáru Hroznu, kde hledáte inspiraci pro vznik nových skladeb?
Mirek: „Když je potřeba složit písnička na dané téma, tak na to máme Mutislava. U mě to funguje tak, že se procházím například po Praze a při tom nalézám nové nápady.“
Scházíte se jako kapela i mimo zkoušky ke společné modlitbě, nebo ji spíše nesete každý v osobní modlitební rovině?
Mutíslav: „Snažíme se, aby opravdu to, co děláme a zpíváme, byla pravda, aby duchovní věci byly opravdu duchovní, abychom to skutečně prožívali. Někdo to prožívá více, někdo méně, například speciálně na koncertech. Před koncertem se tedy modlíme, ale zvlášť se nescházíme. Pak máme oblastní setkání obnovy, která se konají vždy v sobotu jednou za dva měsíce u nás ve frýdeckém kostele, kam se pozve kazatel a my to hudebně doprovázíme. Především však působíme jako koncertní skupina a zkoušky máme jednou týdně.“
Mají vaše vystoupení i evangelizační rozměr?
Mirek: „Neřekl bych, že jde přímo o evangelizační koncerty, my hrajeme i na festivalech, účastníme se folkových soutěží. Spíš se snažíme přijít s tím, co žijeme, a na ostatních pak záleží, jak si to přeberou, zda přežijí, že se tam občas zpívá o Bohu a duchovních rovinách života, a pokud se to organizátorům líbí, zvou nás i příště.“
Mutíslav: „Protože hrajeme pouze vlastní skladby, které jsou opravdu o Bohu a vycházejí z vlastních životních prožitků, máme zkušenost, že to přijímají také nevěřící lidé, líbí se jim to i textově. Takže vlastně jde o určitou formu evangelizace a lidem to něco dá, i když to tak v danou chvíli není třeba myšlené.
Takže byste se označili jako křesťanská folková kapela, nebo charakteristiky raději necháváte stranou?
Mirek: „Kdybychom se měli charakterizovat, tak v součastné době používáme dvě označení: dishar-monical folkbeat, česky se to snažíme nazývat akustická duchovně inspirovaná hudba.
Spolupracujete i s jinými církvemi?
Mutíslav: „U nás ve Frýdku již několik let ekumenický život postupně vzrůstá, jednou za rok se scházíme na ekumenických týdnech. Co se naší skupiny týče, jsme zváni na různé akce, například k slezským evangelíkům nebo od letničních církví.
Mirek: „Spolupracujeme i s jejich pastory a přímo náš kytarista, který s námi občas hraje, je z církve bratrské.
Takže když se chce, ekumena funguje...
Mirek: „Neřekl bych, že by u nás byla ekumena postavena na nějaké snaze ji vybudovat, ale spíše to začalo vycházet z dobrých vztahů.
Co chystá Hrozen do budoucna, kam se na vás budeme moci v nejbližší době přijít podívat?
Mirek: „Přes léto budeme vystupovat na různých festivalech, teď například na akci na Slovensku, kterou pořádá Mládež pro Krista. Jde o velký festival, kam přijíždí až tři tisíce lidí, nebo ve Žďáru nad Sázavou na celostátním setkání mládeže. No a na koncerty, když nás někdo pozve, také rádi přijedeme.
A není na obzoru nová nahrávka?
Mirek: „Nejsme zase až tolik komerčně plodná kapela, která by každý rok chrlila cédéčko, takže počítáme s dvouletou pauzu pro nastřádání dalšího materiálu, který by stál za uveřejnění.
Zaujalo mě, že Lída je momentálně nejnovějším členem kapely, tak bych se na závěr chtěla zeptat, jak se může člověk stát členem Hroznu?
Mutíslav: „Konkurz!“
Lída: „No ono nešlo o konkurz v pravém slova smyslu. Protože občas jezdím na ta setkání do Frýdku, znala jsem už kluky a společenství Hrozen asi dva roky, když mě Mirek oslovil, jestli bych bych nechtěla zpívat v Hroznu.
A jak se k hroznu dostala Magda?
Magda: „Mě si poslechli ve spolču - řekli, že by to šlo. Tak s nimi od té doby zpívám.
Mirek: Magda je vlastně také zakládajícím členem a vydržela.
Takže co se týče zakládajících členů, dal by se Hrozen nazvat stabilní kapelou.
Mirek: „Vlastně kromě Lidy jsme všichni zakládajícími členy. Jen soprány pořád kolují. Obě zpěvačky, které od nás odešly, vstoupily do kláštera, jedna z nich je dokonce v nejpřísnějším ženském řádu u nás - klarisek.
Můžeme tedy říci, že Hrozen opravdu vydává a nese plody, a to nejen hudební! Děkuji vám moc za rozhovor.
www.skupinahrozen.cz