Seslání Ducha Svatého

O tomto Duchu mluvil ústy proroků a slíbil, že jej vylije v posledních dnech na své služebníky a služebnice, aby prorokovali.² Proto také, když se Boží Syn stal Synem člověka, sestoupil tento Duch na něho, aby se s ním natrvalo usídlil v lidském pokolení, aby navždy spočinul v lidech a přebýval v celém Božím stvoření. Ve všech a ve všem působí, aby se dála Otcova vůle a všechno obnovuje proměnou staroby v Kristu novost.

Po nanebevstoupení Páně, jak říká Lukáš, sestoupil tento Duch v den letnic na učedníky,³ maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci.

A proto také Pán slíbil, že sešle Utěšitele, který nás připraví pro Boha. Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši⁴ bez vody, která přichází z nebe. A jako vyprahlá země bez vláhy nerodí, tak bychom ani my, všichni zpočátku jako suchý strom,⁵ nemohli nést plody života bez hojného deště,⁶ který přichází shůry jako dar.

Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se našim tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.⁷

Duch Boží, který spočinul na Pánu, je Duch moudrosti a rozumu, Duch rady a síly, Duch poznání, zbožnosti a bázně před Hospodinem.⁸ A tohoto Ducha dal Pán zase církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel.⁹ Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. A také aby tam, kde máme žalobce,¹⁰ byl i Obhájce a Pomocník, neboť Pán svěřil Duchu svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry.¹¹ A tak když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis¹² Otce a Syna, zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.¹³

-----

¹Mt 28,19.

²Srv. Jl 3,1-3; Sk 2,17. ³Srv. Sk 2,1-4.

⁴Srv. Gal 3,28; Řím 12,5. ⁵Srv. Lk 23,31.

⁶Srv. Žl 68 (67),10. ⁷Srv. Jan 3,5.

⁸Iz 11,2 (LXX a Vulg.).

⁹Srv. Lk 10,18; Zj 12,9. ¹⁰Srv. Zj 12,10.

¹¹Srv.Lk 10,30-35. ¹²Srv. Mt 22,20; Mk 12,16; Lk 20,24.

¹³Srv. Mt 25,14-30; Lk 19,12-27.

Adversus haereses 3, 17, 1-3 (SC 34,302-306)